Vnitřní zásady
Dnešního dne, měsíce a roku byl společností:
Ivana Dočkalová, IČO: 68737459, OSVČ podnikající pod názvem „Reality Vysočina“,
Realitní kancelář, se sídlem Náměstí 80/4, 594 01 Velké Meziříčí
(dále jen “Realitní zprostředkovatel“)
přijat v souladu se zák.č. 253/2008 Sb., v platném znění, následující
SYSTÉM VNITŘNÍCH ZÁSAD
k zajištění povinností vyplývajících ze zák.č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti
legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ
1.1 Tento Systém vnitřních zásad (dále jako „SVZ“) slouží k zajištění plnění povinností
vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z
trestné činnosti a financování terorismu (dále jako „AML zákon“).
1.2 Uvedený Systém vnitřních zásad je závazný pro zaměstnance „Realitního
zprostředkovatele“ a dále pak pro spolupracující třetí osoby zastupující při činnostech
realitního zprostředkování „Realitního zprostředkovatele“ na základě písemné smlouvy nebo
plné moci (dále souhrnně jako „Realitní makléř“).
1.3 K zajištění povinností vyplývajících z výše uvedeného zákona stanovujeme následující
postup činností.
1.4 Obsah: 1 - Úvodní ustanovení strana 1
2 - Identifikace účastníků obchodu strana 1-3
3 - Kontrola klienta strana 4
4 - Podezřelý obchod a hodnocení rizik strana 5 - 6
5 - Oznamovací povinnost strana 6
6 - Odklad plnění příkazu strana 7
7 - Stanovení osoby pro styk s FAÚ strana 8
8 - Povinnost mlčenlivosti strana 8
9 - Archivace údajů strana 8
10 - Vnitřní oznamovací systém strana 9
11 - Další povinnosti strana 9
12 - Přílohy strana 11-18
2. IDENTIFIKACE ÚČASTNÍKŮ OBCHODU
2.1 U každého obchodu (obchodem se pro tyto účely rozumí zprostředkování uzavření
realitní smlouvy podle zák.č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, a jak je upraveno v §
2 odst. 1 písm. d) bod 2 „AML zákona“) v hodnotě přesahující částku odpovídající
ekvivalentu 1.000 EUR a u obchodu bez ohledu na limit 1.000 EUR, který je vyhodnocen
Strana 1 (celkem 18)
jako podezřelý, provede „Realitní makléř“ identifikaci účastníků obchodu. Identifikace musí
být provedena v rozsahu údajů uvedených v čl. 2.2 tohoto „SVZ“.
2.2 Identifikační údaje účastníka obchodu
2.2.1 U klienta, který je fyzickou osobou:
- Všechna jména a příjmení
- Pohlaví (není potřeba uvádět, pokud je zřejmé z identifikačních údajů)
- Trvalý nebo jiný pobyt
- Rodné číslo, anebo, nebylo-li rodné číslo přiděleno datum narození
- Místo narození
- Státní občanství
- Jde-li o podnikající fyzickou osobu též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další
označení, místo podnikání a IČ.
- Druh a číslo průkazu totožnosti, stát popř. orgán, který jej vydal, a doba platnosti průkazu
totožnosti.
2.2.2 Výše uvedené údaje doporučujeme zajistit pořízením fotokopie průkazu totožnosti,
z něhož byly identifikační údaje (jsou-li v něm uvedeny) ověřeny a z něhož byla ověřena
shoda podoby klienta s vyobrazením v průkazu totožnosti. Pokud klient odmítne pořízení a
uchování fotokopie průkazu totožnosti, osoba provádějící identifikaci klienta zaznamená
všechny výše uvedené údaje vypsáním.
2.2.3 U klienta, který je právnickou osobou:
- Obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo
- Identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraniční u osob, které jsou jejím
statutárním orgánem nebo jeho členem údaje jako u fyzické osoby viz výše.
2.2.4. Je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem identifikované
právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamenají se i její identifikační údaje.
2.3 Postup identifikace a identifikační údaje osoby, která jedná jménem klienta
2.3.1 První identifikace klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající
jménem klienta, který je právnickou osobou, provede „Realitní makléř“ za fyzické přítomnosti
identifikovaného, pokud není v tomto „SVZ“ stanoveno jinak.
2.3.2 Při identifikaci klienta, který je
a/ fyzickou osobou, „Realitní makléř“ identifikační údaje zaznamená a ověří v průkazu
totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát,
popřípadě orgán, který jej vydal a dobu jeho platnosti. Současně ověří shodu podoby s
vyobrazením v průkazu totožnosti.
b/ právnickou osobou, „Realitní makléř“ identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o
existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a/ provede identifikaci fyzické osoby,
která jejím jménem jedná v daném obchodu, je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo
skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její
identifikační údaje (skutečným majitelem se dle „AML zákona“ v této souvislosti rozumí vždy
pouze fyzická osoba).
Strana 2 (celkem 18)
2.3.3 Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provede „Realitní makléř“ identifikaci
zmocněnce podle postupu popsaného výše pod písm. a) a dále z předložené plné moci
identifikuje zmocnitele; „Realitní makléř“ je povinen zajistit uchování (resp. předání k
archivaci) originálu či ověřené kopie takové plné moci.
2.3.4 Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem, provede „Realitní makléř“ identifikaci
zákonného zástupce dle čl. 2 tohoto „SVZ“. Zákonný zástupce doloží „Realitními makléři“
identifikační údaje zastoupeného (v rozsahu údajů podle § 5 „AML zákona“).
2.3.5 Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, ověří „Realitní makléř“
vhodným způsobem totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Toto prověření lze provést i
bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající
jménem klienta, který je právnickou osobou.
2.3.6 V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech „Realitní makléř“ kontroluje
platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, informací získaných v rámci kontroly klienta nebo
důvodnost výjimky z kontroly klienta a zaznamenává jejich změny.
2.3.7 Jestliže má „Realitní makléř“ při uzavírání obchodu podezření, že klient nejedná svým
jménem, nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil plnou moc.
Advokát nebo notář může této výzvě vyhovět i tím, že předloží kopii příslušných částí
dokladu, ze kterých identifikační údaje klienta zjistil.
2.3.8 Klient poskytne „Realitnímu makléři“ informace, které jsou k provedení identifikace
nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. „Realitní makléř“ je oprávněn pro účely
identifikace dle „AML zákona“ pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a
zpracovávat takto získané údaje k naplnění „AML zákona“.
2.4 Politicky exponované osoby
2.4.1. Za politicky exponovanou osobu se ve smyslu této směrnice považuje fyzická osoba,
která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem,
jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho
zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany,
vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo
jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít
opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil
nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu
obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo
fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu
Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci.
2.4.2. Dále se za politicky exponovanou osobu považuje:
- fyzická osoba, která je osobou blízkou k osobě uvedené v čl. 2.4.1,
- je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo
jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v čl.
2.4.1., nebo je o ní pracovníku firmy známo, že je v jakémkoliv jiném blízkém podnikatelském
vztahu s osobou uvedenou v čl. 2.4.1,
- je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného
právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve
prospěch osoby uvedené v čl. 2.4.1.
Strana 3 (celkem 18)
2.4.3. Skutečnost, zda se jedná či nejedná o politicky exponovanou osobu, zjišťuje „Realitní
makléř“ nebo zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“, který identifikaci provádí.
3. KONTROLA KLIENTA
3.1. Kontrolu klienta je „Realitní makléř“ povinen provádět vždy před uskutečněním jednotlivého
obchodu v hodnotě ekvivalentu 10.000 EUR a vyšší a dále vždy u podezřelého obchodu, před
uskutečněním obchodu s politicky exponovanou osobou a dále v době trvání obchodního
vztahu.
3.2 Kontrola klienta zahrnuje :
- získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,
- zjišťování skutečného majitele, pokud je klient právnickou osobou; evidence skutečných
majitelů je na www.esm.justice.cz,
- získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu
včetně zkoumání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda
uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co povinná osoba ví o klientovi a jeho
podnikatelském a rizikovém profilu,
- přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků.
3.3 Kontrolu klienta provádí „Realitní makléř“ s náležitou odbornou péčí, a to způsobem a
v rozsahu odpovídajícím povaze obchodu a klienta. Rozsah prováděné kontroly klienta tedy
odpovídá kategorizaci klienta (např. dle teritoriálního hlediska) a povaze obchodu.
3.4 V případě, že na základě hodnocení rizik představuje klient, obchod nebo obchodní vztah
zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, provádí se
zesílená kontrola klienta, která spočívá mj. v získávání dalších potřebných dokumentů a
informací (a jejich ověřování) o skutečném majiteli, povaze obchodu a zdroji majetku či
prostředků.
3.5 Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta
„Realitní makléř“ nemusí provádět identifikaci a kontrolu klienta v těchto případech - pokud
je klient :
- úvěrovou nebo finanční institucí,
- zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí na území státu, který jí ukládá rovnocenné
povinnosti v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jako
ukládá práva Evropských společenství,
- společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a která
podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropských
společenství,
- skutečným majitelem peněžních prostředků uložených na účtu úschov notáře, advokáta,
soudního exekutora nebo soudu,
- ústředním orgánem státní správy České republiky, Českou národní bankou nebo vyšším
územním samosprávným celkem,
- klientem, kterému byly svěřeny významné veřejné funkce podle předpisů Evropských
společenství a Evropské unie,
- klientem, jehož identifikační údaje jsou veřejně dostupné a není důvod pochybovat o jejich
správnosti,
Strana 4 (celkem 18)
- klientem, jehož činnosti jsou průhledné,
- klientem, jehož účetnictví podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční
situace,
- klientem, který je odpovědný buď orgánu Evropské unie nebo orgánům členského státu
Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, anebo u něhož existují jiné
vhodné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti.
4. PODEZŘELÝ OBCHOD A HODNOCENÍ RIZIK
4.1 Podezřelým obchodem se rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících
podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu
užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo jiná skutečnost, která by mohla
takovému podezření nasvědčovat.
4.2 Pro hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která
mohou nastat, se jednotlivé obchody nebo obchodní vztahy posuzují individuálně. Maximální
pozornost je věnována zejm. obchodům, jejichž předmětem je převod nemovité věci, kdy lze
jako rizikové považovat skutečnosti, kdy byla převáděná nemovitost nabyta za nápadně vyšší
nebo nižší cenu oproti skutečné hodnotě věci, kdy je převodcem prodej realizován v blízkém
časovém sledu od nabytí, nebo pokud jsou klientem požadovány nestandardní požadavky. Za
rizikový typ klienta, kde je potřeba zvýšené pozornosti, lze považovat právnické osoby se
zakrytou vlastnickou strukturou, nebo i fyzické osoby s bydlištěm z rizikových oblastí. Při
zjištěných pochybnostech musí „Realitní makléř“ nebo jiný zaměstnanec, který provádí
kontrolu, pro další postup ve věci neprodleně informovat „Realitního zprostředkovatele“.
4.3 Rusko je vysoce rizikovou zemí, která podporuje a financuje mezinárodní terorismu. Na
občany a právnické osoby z Ruské federace, resp. české právnické osoby, kde je skutečným
majitelem občan z Ruské federace, se uplatní zesílená identifikace a kontrola klienta ve
smyslu § 9a AML zákona.
4.4 Podezřelým obchodem může být například případ, kdy
- klient provádí platbu kupní ceny nemovitosti z více různých účtů bez logického vysvětlení
takového postupu,
- klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod (nákup nemovitostí
a její následný bezprostřední prodej, často i se ztrátou),
- prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho
podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,
- klientem nebo jeho skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec
neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
seznam států (klasifikace zemí dle FATF) „Realitní makléř“ nalezne na stránkách Finančního
analytického úřadu (dále též „FAÚ“),
- „Realitní makléř“ má pochybnosti o pravdivosti získaných informací o klientovi.
4.5 Za podezřelý se obchod považuje vždy, pokud
- klient nebo skutečný majitel je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní
sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí (§ 2 zákona č. 69/2006 Sb.);
Strana 5 (celkem 18)
seznam je přístupný na www.sanctionsmap.eu, seznam rizikových zemí podle EU a FATF a
vysoce rizikových třetích zemí je přístupný na www.fau.gov.cz,
- předmětem obchodu je nebo má být zboží, vůči němuž ČR uplatňuje sankce podle zákona
č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí,
- klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.
4.5.1 Pokud „Realitní makléř“ vyhodnotí znaky uvedené v čl. 4.2-4.4 tak, že by se mohlo
jednat o podezřelý obchod, oznámí tuto skutečnost neprodleně spolu se zjištěnými
identifikačními údaji účastníka (-ů) obchodu a veškerými dalšími okolnostmi případu
vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“.
4.5.2 Pokud „Realitní makléř“ zjistí při realizaci obchodního případu některý ze znaků podle
čl. 4.2-4.4 tohoto „SVZ“, oznámí tuto skutečnost vždy neprodleně se všemi zjištěnými
identifikačními údaji účastníka/ů obchodu a veškerými dalšími okolnostmi případu vedoucímu
pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“.
4.5.3 Pokud „Realitní makléř“ nebo jiný zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“
provádějící kontrolu klienta zjistí, že klient, nebo osoba jednající jménem či za klienta, je na
sankčním seznamu, musí zajistit prostřednictvím vedoucích pracovníků „Realitního
zprostředkovatele“ podání Oznámení podezřelého obchodu (dále též „OPO“) na „FAÚ“.
4.5.4 Ke zjištění, zda se v osobě klienta jedná o sankcionovaný subjekt nebo předmětem obchodu
je sankcionované zboží je třeba provést kontrolu v sankčním seznamu ES, jehož konsolidovanou
verzi je možné nalézt prostřednictvím odkazu na www.fau.gov. V případě nalezení shody je třeba
v přímo použitelném předpise ES, jímž se sankce stanovují, zjistit jaká konkrétní omezení či
zákazy se vůči danému subjektu uplatní.
4.6 Povinnost neuskutečnit obchod
4.6.1 „Realitní makléř“ odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v
případě, že je dána identifikační povinnost a klient se odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne
doložit plnou moc, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole nebo z jiného důvodu nelze
provést identifikaci nebo kontrolou klienta, nebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo
kontrolu (zaměstnanec či „Realitní makléř“ „Realitního zprostředkovatele“) pochybnosti o
pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.
4.6.2 „Realitní makléř“ neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, pokud mu není
znám původ majetku užitého v obchodu. Ve všech těchto případech je „Realitní makléř“
povinen neprodleně informovat vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“.
4.6.3 „Realitní makléř“ neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou bez souhlasu
vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“
5. OZNAMOVACÍ POVINNOST
5.1 Zjistí-li při jednání s klientem „Realitní makléř“ či zaměstnanec cokoliv neobvyklého, co
by mohlo naznačovat podezřelý obchod ve smyslu čl. 4 tohoto „SVZ“, je povinen s tímto
zjištěním ihned seznámit osobu pověřenou zajišťováním styku s „FAÚ“ (tedy vedoucího
Strana 6 (celkem 18)
pracovníka „Realitního zprostředkovatele“). Tato osoba nejprve vyhodnotí všechny okolnosti
obchodu v přísl. souvislostech a následně posoudí, jedná-li se o podezřelý obchod; pokud
ano, učiní, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5-ti kalendářních dnů od zjištění
obchodu, oznámení „FAÚ“ (Finančnímu analytickému úřadu). Oznámení zašle
prostřednictvím elektronického formuláře pro podání oznámení o podezřelém obchodu, který
je na www.fau.gov.cz/kontakty, nebo aplikací MoneyWeb Lite klient.
5.2 Finanční analytický úřad, PO BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1. Další možnosti
spojení na Finanční analytický úřad: telefon 257 044 501 nebo 603 587 663 mimo obvyklou
pracovní dobu (pracovní dny: 8,00 hod. - 16,00 hod.), fax: 257 044 502, e-mail: fau@mfcr.cz,
datová schránka: egi8zyh.
5.3 Oznámení podezřelého obchodu nelze podat telefonicky, faxem, nezabezpečeným
elektronickým spojením (běžný e-mail) ani prostřednictvím datové schránky.
5.4 Další možnosti splnění oznamovací povinnosti – oznámení lze podat ústně do protokolu,
a to v místě určeném po předchozí dohodě s „FAÚ“.
5.5 Vyžadují-li to okolnosti případu (zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení), oznámí
zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“ či „Realitní makléř“ (tedy osoba, který v rámci
svých povinností vyplývajících z tohoto „SVZ“ a příslušných právních předpisů ke zjištění
stavu věci došla) za „Realitního zprostředkovatele“ podezřelý obchod na „FAÚ“ neprodleně
po jeho zjištění.
5.6 Oznámením podezřelého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním
zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.
6. ODKLAD SPLNĚNÍ PŘÍKAZU
6.1 Zajištění plnění povinnosti odložit splnění příkazu klienta podle § 20 „AML zákona“ se
ukládá osobě uvedené v čl. 7.1 „SVZ“ za součinnosti „Realitního makléře“, odpovědného za
přísl. obchodní případ. Příkaz klienta, týkající se podezřelého obchodu, může „Realitní
zprostředkovatel“ splnit nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého
obchodu „FAÚ“, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno
nebo podstatně sníženo zajištění výnosu.
6.2 Osoba uvedené v čl. 7.1 „SVZ“ za součinnosti „Realitního makléře“, odpovědného za
přísl. obchodní případ, zajistí odložení splnění příkazu, a to na dobu 24 hodin od doby, kdy
„FAÚ“ přijal oznámení. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní „Realitní zprostředkovatel“
„FAÚ“ v oznámení podezřelého obchodu.
6.3 „Realitní zprostředkovatel“ splnění příkazu klienta neodloží v případě, kdy odložení není
možné, nebo kdy je „Realitnímu zprostředkovateli“ známo, že by takové odložení mohlo
zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchodu. O splnění příkazu klienta v takovém
případě „Realitní zprostředkovatel“ ihned informuje „FAÚ“.
6.4 Pokud prověření podezřelého obchodu pro složitost vyžaduje delší lhůtu, „FAÚ“ rozhodne:
a) o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však o 2
pracovní dny od přijetí oznámení podezřelého obchodu na „FAÚ“,
Strana 7 (celkem 18)
b) o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem
podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu 3 prac. dnů.
6.5 Příkaz lze provést až po uplynutí lhůty 24 hodin, na kterou odložil splnění příkazu
„Realitní zprostředkovatel“ anebo lhůty, na kterou podle § 20 odst. 3 „AML zákona“ rozhodl
odložit splnění příkazu „FAÚ“, pokud „FAÚ“ nesdělí v této lhůtě, že podal trestní oznámení.
6.6. „Realitní zprostředkovatel“ obratem sdělí „FAÚ“ vykonání rozhodnutí „FAÚ“ podle § 20
odst. 3 písm. b) „AML zákona“ o odložení splnění příkazu nebo o zajištění majetku, který má
být předmětem podezřelého obchodu a potvrdí čas, od něhož se počítá běh lhůty podle § 20
odst. 3 písm. b) „AML zákona“. „Realitní zprostředkovatel“ dále průběžně podává „FAÚ“
informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku uvedeného v rozhodnutí.
6.7 Podá-li „FAÚ“ ve lhůtě stanovené výše orgánu činnému v trestním řízení, provede (případně
svolí) vedoucí ekonomického úseku „Realitní zprostředkovatele“ příkaz klienta po uplynutí 3
kalendářních dnů ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do
konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu. O podání
trestního oznámení informuje „FAÚ“ kontaktní osobu „Realitního zprostředkovatele“ před
uplynutím lhůty, na níž bylo splnění příkazu odloženo. Pokud „FAÚ“ v této lhůtě nesdělí „Realitní
zprostředkovateli“, že podal trestní oznámení, „Realitní zprostředkovatel“ příkaz klienta
prostřednictvím příslušného odpovědného pracovníka provede.
7. STANOVENÍ OSOBY URČENÉ K ZAJIŠŤOVÁNÍ PRŮBĚŽNÉHO STYKU S FAÚ
7.1 O určení osoby k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 „AML zákona“ a k zajišťování
průběžného styku s „FAÚ“ informuje „Realitní kancelář“ „FAÚ“ prostřednictvím datové
schránky nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastaly v souvislosti s určením kontaktní osoby
změny.
8. POVINNOST MLČENLIVOSTI
8.1 Všem zaměstnancům „Realitního zprostředkovatele“, spolupracujícím „Realitním
makléřům“, stejně tak i dalším třetím osobám, které budou mít informace o podaném
Oznámení podezřelého obchodu, se ukládá zachovávat mlčenlivost o Oznámení
podezřelého obchodu nebo o úkonech učiněných „FAÚ“ ve vztahu ke třetím osobám, včetně
osob, jichž se sdělené informace týkají.
8.2 Povinnost mlčenlivosti nezaniká ani skončením pracovněprávního vztahu, dohody o
spolupráci uzavřené mezi „Realitním zprostředkovatelem“ a „Realitním makléřem“ či plné
moci zmocňující „Realitního makléře“ zastupovat „Realitního zprostředkovatele“; její porušení
je přestupkem, za který lze podle § 43 „AML zákona“ uložit pokutu až do výše 200.000 Kč,
resp. za určitých podmínek až do 1 mil.Kč. Tím není dotčena odpovědnost za škodu, která
tím osobě, jíž se vyzrazení týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo porušil
povinnost mlčenlivosti.
8.3 Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči:
- orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s
legalizací výnosu nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému
trestnému činu,
Strana 8 (celkem 18)
- soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se obchodu nebo nároku
vyplývajícího z „AML zákona“,
- osobám vykonávajícím bankovní dohled,
- orgánu oprávněnému podle zvláštního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že „FAÚ“ předloží podnět
k odnětí takového oprávnění,
- osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody podle tohoto zákona, jde-li o
následné oznámení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku.
8.4 O uplatnění výjimky povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců „Realitního zprostředkovatele“
nebo spolupracujících „Realitních makléřů“ rozhoduje v daném případě statutární orgán
„Realitního zprostředkovatele“.
9. ARCHIVACE ÚDAJŮ
9.1 Údaje získané při identifikaci a kontrole klienta (tedy zejména identifikační údaje, údaje
týkající se průkazu totožnosti, originál nebo úředně ověřená kopie plné moci v případě
zastupování na základě plné moci, údaje o tom, kdo a kdy provedl u „Realitního
zprostředkovatele“ první identifikaci klienta) budou uschovány po dobu 10-ti let od ukončení
obchodu a budou uloženy ve spise zakázky. Dále pak budou po stejnou dobu uchovány
údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace, tj. zejména smlouvy a
doklady o platbách.
9.2 Archivaci zajistí „Realitní makléř“ nebo pracovník „Realitního zprostředkovatele“, který
prováděl identifikaci či kontrolu klienta, postoupením příslušných dokumentů či složek
vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“, který je za archivaci odpovědný.
10. VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM A STANOVENÍ PŘÍSLUŠNÉ OSOBY
10.1 V souladu s ustanovením § 21 odst. 6 písm b) AML zákona je součástí tohoto systému
vnitřních zásad tzv. vnitřní oznamovací systém podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona
č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který tvoří přílohu č. 4 tohoto systému vnitřních
zásad, jenž umožňuje oznamovatelům na základě ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o
ochraně oznamovatelů podat oznámení, resp. informace o možném protiprávním jednání dle
ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů.
11. DALŠÍ POVINNOSTI
11.1 Údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost nebo ohledně nichž „FAÚ“
provádí šetření, sdělují na požádání ve stanovené lhůtě „FAÚ“ vedoucí pracovník „Realitní ho
zprostředkovatele“ , který také předkládá potřebné informace o těchto obchodech, nebo k nim
umožní přístup pověřeným zaměstnancům „FAÚ“ při prověřování oznámení a poskytnou
informace o osobách, které se jakýmkoli způsobem účastnily takových obchodů.
11.2 Vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“ je povinen provést školení
zaměstnanců a spolupracujících „Realitních makléřů“ (stejně tak i třetích osob, které se
Strana 9 (celkem 18)
mohou s podezřelým obchodem setkat před zařazením na jejich pracovní místa), z této
směrnice („SVZ“) a z „AML zákona“, a to nejméně 1x za 12 měsíců.
11.3 Vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“ je povinen evidovat a uchovat obsah
školení, účast na těchto školeních (prezenční listinu podepsanou účastníky proškolení); tuto
evidenci uchovávat po dobu 5 let. Obsah školení musí být vedoucím pracovníkem
„Realitního zprostředkovatele“ aktualizován a doplňován.
11.4. Za provádění kontroly dodržování povinností dle „AML zákona“ je odpovědný vedoucí
pracovník „Realitního zprostředkovatele“.
11.5 Tento Systém vnitřních zásad byl schválen statutárním orgánem „Realitního
zprostředkovatele“.
11. PŘÍLOHY
Příloha č. 1 - Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti
Příloha č. 2 - Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí financování terorismu
Příloha č. 3 - Oznámení podezřelého obchodu
Příloha č. 4 - Vnitřní oznamovací systém dle zákona o ochraně oznamovatelů
Velké Meziříčí, 05.02.2025
Ivana Dočkalová, Reality Vysočina
Velké Meziříčí
Příloha č. 1 Systému vnitřních zásad:
ZÁKLADNÍ SEZNAM RIZIKOVÝCH TERITORIÍ
Z HLEDISKA NEBEZPEČÍ LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI
Stát
Mezinárodní
kód
Andorra ANDORRA AD
Anguilla ANGUILLA AI
Antigua a Barbuda ANTIGUA AND BARBUDA AG
Aruba ARUBA AW
Bahamské společenství BAHAMAS BS
Belize BELIZE BZ
Bolívie BOLIVIA BOL
Britské Panenské ostrovy VIRGIN ISLANDS, BRITISH VG
Cookovy ostrovy COOK ISLANDS CK
Dominikánská republika DOMINICAN REPUBLIC DOM
Strana 10 (celkem 18)
Ekvádor ECUADOR EC
Gruzie GEORGIA GE
Haiti HAITI RH
Kajmanské ostrovy (brit.) CAYMAN ISLANDS KY
Kolumbie COLUMBIA CO
Kostarika COSTA RICA CR
Kyperská republika CYPRUS CY
Lichtenštejnské knížectví LIECHTENSTEIN LI
Marshallské ostrovy MARSHALL ISLANDS MH
Mauricijská republika MAURITIUS MU
Monacké knížectví MONACO MC
Myanmar (dříve Barma) MYANMAR (dříve BARMA) MM
Nauruská republika NAURU NR
Nigérie NIGERIA RN
Niue NIUE NU
Nizozemské Antily NETHERLANDS ANTILLES AN
Ostrovy Turks a Caicos (brit.) TURKS AND CAICOS ISLAND TC
Panamská republika PANAMA PA
Peru PERU PE
Ruská federace RUSSIAN FEDERATION RU
Samoa SAMOA WS
Seychelská republika SEYCHELLES SC
Svatá Lucie SAINT LUCIA SL
Svatý Kryštof a Nevis SAINT KITTS AND NEVIS KN
Svatý Vincenc a Grenadiny SAINT VINCENT AND THE GRENADINES VC
Ukrajina UKRAINE UA
Vanuatská republika VANUATU VU
Venezuela VENEZUELA YV
Vietnamská socialistická republika VIETNAM VN
Zimbabwe ZIMBABWE ZW
Příloha č. 2 Systému vnitřních zásad:
ZÁKLADNÍ SEZNAM RIZIKOVÝCH TERITORIÍ
Z HLEDISKA NEBEZPEČÍ FINANCOVÁNÍ TERORISMU
Stát
Mezinárodní
kód
Afghánistán AFGHANISTAN AF
Albánská republika ALBANIA AL
Alžírská lidová demokratická republika ALGERIA DZ
Etiopie ETHIOPIA ET
Filipínská republika PHILIPPINES PH
Indonéská republika INDONESIA ID
Irácká republika IRAQ IQ
Íránská islámská republika IRAN /ISLAMIC EPUBLIC IR
Strana 11 (celkem 18)
Jemenská republika YEMEN YE
Korejská lidově demokratická republika DPRK KP
Kosovo KOSOVO -
Kuba CUBA CU
Kypr (severní část) CYPRUS CY
Libanonská republika LEBANON LB
Libyjská arabská lidová socialistická džamáhírije LIBYAN ARAB AMAHIRIYA LY
Malaysie MALAYSIA MY
Maroko MOROCCO MA
Mauritánská islámská republika MAURITANIA MR
Okupované palestinské území PALESTINIAN TERRITORY PS
Pákistánská islámská republika PAKISTAN PK
Saúdskoarabské království SAUDI ARABIA SA
Somálská demokratická republika SOMALIA SO
Spojené arabské emiráty UNITED ARAB EMIRATES AE
Súdánská republika SUDAN SD
Svatý Tomáš a Princův ostrov SAO TOME AND PRINCIPE ST
Syrská arabská republika SYRIAN ARAB REPUBLIC SY
Tádžikistán TAJIKISTAN TJ
Tuniská republika TUNISIA TN
Turecko TURKEY TR
Turkmenistán TURKMENISTAN TM
Uzbekistán UZBEKISTAN UZ
Strana 12 (celkem 18)
Příloha č. 3 Oznámení podezřelého obchodu:
Předepsaný elektronický formulář Oznámení o podezřelém obchodu je uveřejněn
na stránkách FAÚ www.fau.gov.cz/oznameni-o-podezrelem-obchodu.
Oznámení podezřelého obchodu v režimu „24“ podle zák.č. 253/2008 Sb.
Uplatnění § 15 AML zákona
Číslo jednací oznamovatele
Telefon
Typ povinné osoby
Identifikační údaje toho,
koho se oznámení týká
- typ osoby
- adresa pobytu, sídlo
- doklady
Identifikační údaje osoby,
která jedná jménem toho,
koho se oznámení týká
Podrobnosti k podezřelému
obchodu
- datum zjištění obchodu
- zda byl obchod proveden či odložen
- popis předmětu a podstatných okolností
- další údaje související s podezřelým obchodem
Prioritizační indikátory
Elektronické přílohy
- 13 -
Příloha č. 4 Systému vnitřních zásad:
VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM
podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně
oznamovatelů
(whistleblowing)
1. Úvod
Společnost ... (dále jen “Realitní zprostředkovatel“) již od svého vzniku dbá na
svoji dobrou pověst, a proto klade důraz na čestné, zákonné, etické a
transparentní jednání jak uvnitř společnosti, tak i vůči klientům, dodavatelům a
jiným třetím osobám zároveň. „Realitní zprostředkovatel“ netoleruje protiprávní
jednání a snaží se vždy činit vše pro to, aby byla možnost protiprávního jednání
ze strany jejích zaměstnanců, spolupracovníků, statutárních orgánů a jiných
osob eliminována.
„Realitní zprostředkovatel“ tak doposud činil zejména prostřednictvím ustanovení
§ 251 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci
pracovně-právních vztahů, resp. skrze vnitropodnikovou firemní kulturu a
společenskou zodpovědnost.
Nově „Realitní zprostředkovatel“ zavádí tento vnitřní oznamovací systém, který
umožní lépe oznamovat možné protiprávní jednání a chránit oznamovatele před
odvetnými opatřeními (whistleblowing), čímž přispěje k dalšímu formování
firemní kultury ve společnosti a rozvoji profesionálního a etického podnikání v
České republice i zahraničí. Prioritou je vytvoření takového systému a firemního
prostředí, které umožní osobám oznámit podezření na trestný čin, přestupek či
jiné škodlivé jednání bez obav z postihu a s jistotou, že jejich podnět bude řádně
prošetřen a v případě pochybení budou přijata příslušná opatření ke zjednání
nápravy.
2. Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním
jednání
A. Jaké jednání lze oznamovat?
A.1 Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně
oznamovatelů“) upravuje oznámení, které lze oznamovat prostřednictvím
vnitřního oznamovacího systému, resp. podle ustanovení § 2 zákona o ochraně
oznamovatelů.
A.2 Jedná se o možné protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby,
pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo
jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v
kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:
a) má znaky trestného činu,
b) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
c) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:
- 14 -
1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb,
finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních
komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných
zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí
elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a
státní podpory podle práva Evropské unie.
A.3 V případě, že se nejedná o oznámení jednání mající znaky trestného činu,
musí oznamované jednání porušovat předpisy spadající do oblastí vymezených
výše pod č. 1 až 14.
A.4 Prací nebo jinou obdobnou činností, jak je uvedeno v ustanovení § 2 odst. 3
a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, se rozumí:
a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
b) služba,
c) samostatná výdělečná činnost,
d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
f) plnění úkolu v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím
jménem nebo na její účet,
g) správa svěřeneckého fondu,
h) dobrovolnická činnost,
i) odborná praxe nebo stáž,
j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je
poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného
plnění
- 15 -
A.5 Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i
ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.
B. Jakým způsobem lze oznámení učinit?
B.1 Oznámení lze podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
„Realitního zprostředkovatele“ (dále jako „příslušná osoba“), Ministerstvu
spravedlnosti ČR nebo uveřejnit za podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst.
1 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů.
B.2 Příslušná osoba je osoba, která je určena „Realitním zprostředkovatelem“ k
přijímání a posuzování důvodnosti oznámení o možném protiprávním jednání,
která navrhuje (v případně důvodnosti oznámení) opatření k nápravě nebo
předejití protiprávního stavu.
Příslušnou osobou byl jmenován/a: ..., ... (pozn.: jméno a pracovní zařazení).
Ten při výkonu své činnosti postupuje nestranně a je vázán mlčenlivostí.
B.3 Oznámení je možné podat příslušné osobě, to jest panu/paní ...:
1) Písemně doručením v obálce označené „VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ
SYSTÉM“, na které je uvedeno „Neotevírat, důvěrné“ na adresu:
jméno: ...
firma: ...
adresa: ...
2) Elektronicky na e-mailovou adresu: ...
3) Telefonicky na telefon příslušné osoby tel.č.: ..., která se posléze s
oznamovatelem osobně sejde.
C. Jaký je postup při či po doručení oznámení?
C.1 Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně
nebo písemně (viz odst. B.1 až B.3). Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná
osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14
dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.
C.2 O přijetí oznámení podle odstavce C.1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů
ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže
a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí
oznámení nevyrozumívala, nebo
b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení
totožnosti oznamovatele jiné osobě.
C.3 Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně
vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí
oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit
až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její
prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před
jejím uplynutím. Odstavec C.2 se použije obdobně.
- 16 -
C.4 Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o
oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně
vyrozumí oznamovatele.
C.5 Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému
subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li
oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel
nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba
nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou
obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt
opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě
protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené
jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém
opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm
bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Odstavec C.2 se
použije obdobně.
C.6 Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez
zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě
skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala
podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se
zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat
oznámení u orgánu veřejné moci.
C.7 O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který
věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního
oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo
pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu
zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu
nebo přepisu přiloží.
D) Zákaz poskytnutí údajů a evidence a uchovávání oznámení
D.1 Příslušná osoba neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit
účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k
oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21
odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů
D.2 Informace o totožnosti oznamovatele je možné poskytnout jen s jejich
písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace
poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů.
Poskytují-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné
moci je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro
které jsou povinni informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby
se k poskytnutí informace vyjádřil.
D.3 Příslušná osoba je povinna v elektronické podobě vést evidenci údajů o
přijatých oznámeních, a to v rozsahu:
a) datum přijetí oznámení,
- 17 -
b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele,
nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li
jim tyto údaje známy,
c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení
směřovalo, je-li jim její totožnost známa,
d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a
jejich výsledek.
D.4 Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím
vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu
5 let ode dne přijetí oznámení.
D.5 Do evidence podle odstavce D.1, k dokumentům souvisejícím s oznámením
a k oznámením uchovávaným podle odstavce D.2 má přístup v případě
oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému pouze
příslušná osoba.
E) Možnost podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti, resp.
v případě porušení AML zákona Finančnímu analytickému úřadu
Zaměstnanci dle ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů
mohou podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů podat
oznámení taktéž Ministerstvu spravedlnosti, nicméně při oznamování porušení
zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu (AML zákona) je nutné využít oznamovací
systém Finančního analytického úřadu (FAÚ).
- 18 -
desatero realitního rádce
Nakupovat nebo prodávat nemovitost není právě jednoduchá záležitost, a proto se vyplatí obrátit se na naši realitní kancelář. Na trhu jich je dostatek, tudíž vyvstává otázka – jak si vybrat nejlepší? Možná vám pomůže následující desatero, které sestavila Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska.
- Vyhledávejte služby zavedených realitních kanceláří (RK). Vyhýbejte se jednotlivcům slibujícím fantastické nemovitosti a služby.
- Ve vámi vybrané RK se všímejte jednání jejich pracovníků, vybavení kanceláří, celkové atmosféry. Řekne vám to víc než jakákoli reklama
- Vyžadujte komplexní informace o způsobu práce kanceláře, kterou jste si vybrali. Většina z nich má své provozní předpisy, které si pečlivě prostudujte
. - Neuzavírejte smlouvu s kanceláří dříve, než vše pečlivě zvážíte. Žádná solidní RK vás nebude nutit k okamžitému rozhodnutí.
- Uzavírejte jen takovou smlouvu, ve které se zavazujete akceptovat pouze kupujícího, který splňuje veškeré podmínky prodeje specifikované ve zprostředkovatelské smlouvě.
- Dbejte na úplnost zprostředkovatelské smlouvy, vyžadujte přesné znění ve všech jejich ustanoveních, zvláště pak v termínech a provizi. Pokud máte pochybnosti, vyžádejte si před podpisem konzultaci právníka.
- V případě sepsání kupní smlouvy trvejte na notáři či advokátovi. Jinými osobami psanou kupní smlouvu odmítněte.
- Kupujete-li nemovitost přes RK, vyžádejte si doklad o tom, že může tuto nemovitost nabízet. Ušetříte si čas, peníze a zklamání.
- Kupovanou nemovitost si důkladně prohlédněte, máte-li pochybnosti, konzultujte je s odborníkem. Vyžádejte si doklady o nemovitosti, jakož i veškeré dostupné další informace. Teprve po zvážení všech faktů se rozhodujte.
- Jednejte seriózně, protože na základě shora uvedených faktů jste si určitě vybrali seriózní kancelář. Pouze ze vzájemné důvěry se může podařit dobrý obchod.