POVINNOST PRODÁVAJÍCÍHO MÍT PROJEKTOVOU DOKUMENTACI

K PRODÁVANÉ NEMOVITOSTI (STAVBĚ) A TUTO PŘEDAT KUPUJÍCÍMU

Povinnosti vlastníka mít po celou dobu vlastnictví, resp. po celou dobu trvání stavby,

projektovou dokumentaci k jím vlastněné stavbě jsou uvedeny v zák.č. 283/2021 Sb., o

územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), konkrétně v § 167 písm. c) -

povinnost „uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu

10 let ode dne právní moci kolauda č ního rozhodnut í “, a dále pak v písm. d) -

povinnost „uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci,

dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace

pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její

geodetické části, nebo pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady

týkající se stavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě“.

Povinnost prodávajícího předat kupujícímu projektovou dokumentaci k převáděné stavbě se

dovozuje ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde je v § 1914, odst. 1 mimo

jiné uvedeno, že „Kdo plní za úplatu jinému, je zavázán plnit bez vad…“ Dále pak je v § 2087

zák.č. 89/2012 Sb. uvedeno, že „Prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se

k věci vztahují….“, v § 2099 je uvedeno, že „… Za vadu se považují i vady v dokladech

nutných pro užívání věci.“

V souvislosti s povinností vlastníka stavby ohledně projektové dokumentace je potřeba mít na

zřeteli ust. § 302 odst. 3 zák.č. 283/2021 Sb., kde je uvedeno, že „Vlastník stavby nebo

zařízení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 167 písm. a) až f)“ -

tedy povinnost mít jak stavební deník (u staveb do 10 let ode dne kolaudačního rozhodnutí),

tak projektovou dokumentaci (po celou dobu trvání stavby). Ve stejném § 302 je pak v odst. 7,

písm. a) uvedena sankce za nesplnění této povinnosti „do 400.000,- Kč“. Současně je dle §

245 odst. 3) zák.č. 283/2021 Sb. stavební úřad při takovémto zjištění povinen vlastníkovi

stavby nařídit, aby pořídil pasport stavby.

A jak postupovat, pokud jako vlastník projektovou dokumentaci ke stavbě nemáte (nikdy nebyla

nebo se ztratila/zničila) a/nebo ji nemůžete najít (je zašantročená)? Zkuste využít příslušný

stavební úřad (jeho archiv) nebo projektanta, stavební firmu, stavební dozor. Poslední

možností je její nové vyhotovení (dodatečná pasportizace).

V případě nejasností se obraťte na realitního makléře, který Vás při prodeji Vaší nemovitosti

smluvně zastupuje, a vše s ním konzultujte.

Velké Meziříčí, dne 24.02.2025

Reality Vysočina Velké Meziříčí

Strana 1 (celkem 1)

Dnešního dne, měsíce a roku byl společností:

Ivana Dočkalová, IČO: 68737459, OSVČ podnikající pod názvem „Reality Vysočina“,

Realitní kancelář, se sídlem Náměstí 80/4, 594 01 Velké Meziříčí

(dále jen “Realitní zprostředkovatel“)

přijat v souladu se zák.č. 253/2008 Sb., v platném znění, následující

SYSTÉM VNITŘNÍCH ZÁSAD

k zajištění povinností vyplývajících ze zák.č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti

legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1.1 Tento Systém vnitřních zásad (dále jako „SVZ“) slouží k zajištění plnění povinností

vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z

trestné činnosti a financování terorismu (dále jako „AML zákon“).

1.2 Uvedený Systém vnitřních zásad je závazný pro zaměstnance „Realitního

zprostředkovatele“ a dále pak pro spolupracující třetí osoby zastupující při činnostech

realitního zprostředkování „Realitního zprostředkovatele“ na základě písemné smlouvy nebo

plné moci (dále souhrnně jako „Realitní makléř“).

1.3 K zajištění povinností vyplývajících z výše uvedeného zákona stanovujeme následující

postup činností.

1.4 Obsah: 1 - Úvodní ustanovení strana 1

2 - Identifikace účastníků obchodu strana 1-3

3 - Kontrola klienta strana 4

4 - Podezřelý obchod a hodnocení rizik strana 5 - 6

5 - Oznamovací povinnost strana 6

6 - Odklad plnění příkazu strana 7

7 - Stanovení osoby pro styk s FAÚ strana 8

8 - Povinnost mlčenlivosti strana 8

9 - Archivace údajů strana 8

10 - Vnitřní oznamovací systém strana 9

11 - Další povinnosti strana 9

12 - Přílohy strana 11-18

2. IDENTIFIKACE ÚČASTNÍKŮ OBCHODU

2.1 U každého obchodu (obchodem se pro tyto účely rozumí zprostředkování uzavření

realitní smlouvy podle zák.č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, a jak je upraveno v §

2 odst. 1 písm. d) bod 2 „AML zákona“) v hodnotě přesahující částku odpovídající

ekvivalentu 1.000 EUR a u obchodu bez ohledu na limit 1.000 EUR, který je vyhodnocen

Strana 1 (celkem 18)

jako podezřelý, provede „Realitní makléř“ identifikaci účastníků obchodu. Identifikace musí

být provedena v rozsahu údajů uvedených v čl. 2.2 tohoto „SVZ“.

2.2 Identifikační údaje účastníka obchodu

2.2.1 U klienta, který je fyzickou osobou:

- Všechna jména a příjmení

- Pohlaví (není potřeba uvádět, pokud je zřejmé z identifikačních údajů)

- Trvalý nebo jiný pobyt

- Rodné číslo, anebo, nebylo-li rodné číslo přiděleno datum narození

- Místo narození

- Státní občanství

- Jde-li o podnikající fyzickou osobu též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další

označení, místo podnikání a IČ.

- Druh a číslo průkazu totožnosti, stát popř. orgán, který jej vydal, a doba platnosti průkazu

totožnosti.

2.2.2 Výše uvedené údaje doporučujeme zajistit pořízením fotokopie průkazu totožnosti,

z něhož byly identifikační údaje (jsou-li v něm uvedeny) ověřeny a z něhož byla ověřena

shoda podoby klienta s vyobrazením v průkazu totožnosti. Pokud klient odmítne pořízení a

uchování fotokopie průkazu totožnosti, osoba provádějící identifikaci klienta zaznamená

všechny výše uvedené údaje vypsáním.

2.2.3 U klienta, který je právnickou osobou:

- Obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo

- Identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraniční u osob, které jsou jejím

statutárním orgánem nebo jeho členem údaje jako u fyzické osoby viz výše.

2.2.4. Je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem identifikované

právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamenají se i její identifikační údaje.

2.3 Postup identifikace a identifikační údaje osoby, která jedná jménem klienta

2.3.1 První identifikace klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající

jménem klienta, který je právnickou osobou, provede „Realitní makléř“ za fyzické přítomnosti

identifikovaného, pokud není v tomto „SVZ“ stanoveno jinak.

2.3.2 Při identifikaci klienta, který je

a/ fyzickou osobou, „Realitní makléř“ identifikační údaje zaznamená a ověří v průkazu

totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát,

popřípadě orgán, který jej vydal a dobu jeho platnosti. Současně ověří shodu podoby s

vyobrazením v průkazu totožnosti.

b/ právnickou osobou, „Realitní makléř“ identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o

existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a/ provede identifikaci fyzické osoby,

která jejím jménem jedná v daném obchodu, je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo

skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její

identifikační údaje (skutečným majitelem se dle „AML zákona“ v této souvislosti rozumí vždy

pouze fyzická osoba).

Strana 2 (celkem 18)

2.3.3 Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provede „Realitní makléř“ identifikaci

zmocněnce podle postupu popsaného výše pod písm. a) a dále z předložené plné moci

identifikuje zmocnitele; „Realitní makléř“ je povinen zajistit uchování (resp. předání k

archivaci) originálu či ověřené kopie takové plné moci.

2.3.4 Je-li klient zastoupen zákonným zástupcem, provede „Realitní makléř“ identifikaci

zákonného zástupce dle čl. 2 tohoto „SVZ“. Zákonný zástupce doloží „Realitními makléři“

identifikační údaje zastoupeného (v rozsahu údajů podle § 5 „AML zákona“).

2.3.5 Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, ověří „Realitní makléř“

vhodným způsobem totožnost konkrétní jednající fyzické osoby. Toto prověření lze provést i

bez fyzické přítomnosti klienta, který je fyzickou osobou, nebo fyzické osoby jednající

jménem klienta, který je právnickou osobou.

2.3.6 V době trvání obchodního vztahu nebo při dalších obchodech „Realitní makléř“ kontroluje

platnost a úplnost identifikačních údajů klienta, informací získaných v rámci kontroly klienta nebo

důvodnost výjimky z kontroly klienta a zaznamenává jejich změny.

2.3.7 Jestliže má „Realitní makléř“ při uzavírání obchodu podezření, že klient nejedná svým

jménem, nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, vyzve klienta, aby doložil plnou moc.

Advokát nebo notář může této výzvě vyhovět i tím, že předloží kopii příslušných částí

dokladu, ze kterých identifikační údaje klienta zjistil.

2.3.8 Klient poskytne „Realitnímu makléři“ informace, které jsou k provedení identifikace

nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. „Realitní makléř“ je oprávněn pro účely

identifikace dle „AML zákona“ pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a

zpracovávat takto získané údaje k naplnění „AML zákona“.

2.4 Politicky exponované osoby

2.4.1. Za politicky exponovanou osobu se ve smyslu této směrnice považuje fyzická osoba,

která je nebo byla ve významné veřejné funkci s celostátním nebo regionálním významem,

jako je zejména hlava státu, předseda vlády, vedoucí ústředního orgánu státní správy a jeho

zástupce (náměstek, státní tajemník), člen parlamentu, člen řídícího orgánu politické strany,

vedoucí představitel územní samosprávy, soudce nejvyššího soudu, ústavního soudu nebo

jiného nejvyššího justičního orgánu, proti jehož rozhodnutí obecně až na výjimky nelze použít

opravné prostředky, člen bankovní rady centrální banky, vysoký důstojník ozbrojených sil

nebo sboru, člen nebo zástupce člena, je-li jím právnická osoba, statutárního orgánu

obchodní korporace ovládané státem, velvyslanec nebo vedoucí diplomatické mise, anebo

fyzická osoba, která obdobnou funkci vykonává nebo vykonávala v jiném státě, v orgánu

Evropské unie anebo v mezinárodní organizaci.

2.4.2. Dále se za politicky exponovanou osobu považuje:

- fyzická osoba, která je osobou blízkou k osobě uvedené v čl. 2.4.1,

- je společníkem nebo skutečným majitelem stejné právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo

jiného obdobného právního uspořádání podle cizího právního řádu, jako osoba uvedená v čl.

2.4.1., nebo je o ní pracovníku firmy známo, že je v jakémkoliv jiném blízkém podnikatelském

vztahu s osobou uvedenou v čl. 2.4.1,

- je skutečným majitelem právnické osoby, popřípadě svěřenectví nebo jiného obdobného

právního uspořádání podle cizího právního řádu, o kterém je známo, že bylo vytvořeno ve

prospěch osoby uvedené v čl. 2.4.1.

Strana 3 (celkem 18)

2.4.3. Skutečnost, zda se jedná či nejedná o politicky exponovanou osobu, zjišťuje „Realitní

makléř“ nebo zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“, který identifikaci provádí.

3. KONTROLA KLIENTA

3.1. Kontrolu klienta je „Realitní makléř“ povinen provádět vždy před uskutečněním jednotlivého

obchodu v hodnotě ekvivalentu 10.000 EUR a vyšší a dále vždy u podezřelého obchodu, před

uskutečněním obchodu s politicky exponovanou osobou a dále v době trvání obchodního

vztahu.

3.2 Kontrola klienta zahrnuje :

- získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu,

- zjišťování skutečného majitele, pokud je klient právnickou osobou; evidence skutečných

majitelů je na www.esm.justice.cz,

- získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu

včetně zkoumání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu za účelem zjištění, zda

uskutečňované obchody jsou v souladu s tím, co povinná osoba ví o klientovi a jeho

podnikatelském a rizikovém profilu,

- přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků.

3.3 Kontrolu klienta provádí „Realitní makléř“ s náležitou odbornou péčí, a to způsobem a

v rozsahu odpovídajícím povaze obchodu a klienta. Rozsah prováděné kontroly klienta tedy

odpovídá kategorizaci klienta (např. dle teritoriálního hlediska) a povaze obchodu.

3.4 V případě, že na základě hodnocení rizik představuje klient, obchod nebo obchodní vztah

zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, provádí se

zesílená kontrola klienta, která spočívá mj. v získávání dalších potřebných dokumentů a

informací (a jejich ověřování) o skutečném majiteli, povaze obchodu a zdroji majetku či

prostředků.

3.5 Výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta

„Realitní makléř“ nemusí provádět identifikaci a kontrolu klienta v těchto případech - pokud

je klient :

- úvěrovou nebo finanční institucí,

- zahraniční úvěrovou nebo finanční institucí na území státu, který jí ukládá rovnocenné

povinnosti v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jako

ukládá práva Evropských společenství,

- společností, jejíž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a která

podléhá požadavkům na zveřejnění informací rovnocenným požadavkům práva Evropských

společenství,

- skutečným majitelem peněžních prostředků uložených na účtu úschov notáře, advokáta,

soudního exekutora nebo soudu,

- ústředním orgánem státní správy České republiky, Českou národní bankou nebo vyšším

územním samosprávným celkem,

- klientem, kterému byly svěřeny významné veřejné funkce podle předpisů Evropských

společenství a Evropské unie,

- klientem, jehož identifikační údaje jsou veřejně dostupné a není důvod pochybovat o jejich

správnosti,

Strana 4 (celkem 18)

- klientem, jehož činnosti jsou průhledné,

- klientem, jehož účetnictví podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční

situace,

- klientem, který je odpovědný buď orgánu Evropské unie nebo orgánům členského státu

Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, anebo u něhož existují jiné

vhodné kontrolní postupy zajišťující kontrolu jeho činnosti.

4. PODEZŘELÝ OBCHOD A HODNOCENÍ RIZIK

4.1 Podezřelým obchodem se rozumí obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících

podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu

užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, nebo jiná skutečnost, která by mohla

takovému podezření nasvědčovat.

4.2 Pro hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která

mohou nastat, se jednotlivé obchody nebo obchodní vztahy posuzují individuálně. Maximální

pozornost je věnována zejm. obchodům, jejichž předmětem je převod nemovité věci, kdy lze

jako rizikové považovat skutečnosti, kdy byla převáděná nemovitost nabyta za nápadně vyšší

nebo nižší cenu oproti skutečné hodnotě věci, kdy je převodcem prodej realizován v blízkém

časovém sledu od nabytí, nebo pokud jsou klientem požadovány nestandardní požadavky. Za

rizikový typ klienta, kde je potřeba zvýšené pozornosti, lze považovat právnické osoby se

zakrytou vlastnickou strukturou, nebo i fyzické osoby s bydlištěm z rizikových oblastí. Při

zjištěných pochybnostech musí „Realitní makléř“ nebo jiný zaměstnanec, který provádí

kontrolu, pro další postup ve věci neprodleně informovat „Realitního zprostředkovatele“.

4.3 Rusko je vysoce rizikovou zemí, která podporuje a financuje mezinárodní terorismu. Na

občany a právnické osoby z Ruské federace, resp. české právnické osoby, kde je skutečným

majitelem občan z Ruské federace, se uplatní zesílená identifikace a kontrola klienta ve

smyslu § 9a AML zákona.

4.4 Podezřelým obchodem může být například případ, kdy

- klient provádí platbu kupní ceny nemovitosti z více různých účtů bez logického vysvětlení

takového postupu,

- klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod (nákup nemovitostí

a její následný bezprostřední prodej, často i se ztrátou),

- prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho

podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

- klientem nebo jeho skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec

neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;

seznam států (klasifikace zemí dle FATF) „Realitní makléř“ nalezne na stránkách Finančního

analytického úřadu (dále též „FAÚ“),

- „Realitní makléř“ má pochybnosti o pravdivosti získaných informací o klientovi.

4.5 Za podezřelý se obchod považuje vždy, pokud

- klient nebo skutečný majitel je osoba, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní

sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí (§ 2 zákona č. 69/2006 Sb.);

Strana 5 (celkem 18)

seznam je přístupný na www.sanctionsmap.eu, seznam rizikových zemí podle EU a FATF a

vysoce rizikových třetích zemí je přístupný na www.fau.gov.cz,

- předmětem obchodu je nebo má být zboží, vůči němuž ČR uplatňuje sankce podle zákona

č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí,

- klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.

4.5.1 Pokud „Realitní makléř“ vyhodnotí znaky uvedené v čl. 4.2-4.4 tak, že by se mohlo

jednat o podezřelý obchod, oznámí tuto skutečnost neprodleně spolu se zjištěnými

identifikačními údaji účastníka (-ů) obchodu a veškerými dalšími okolnostmi případu

vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“.

4.5.2 Pokud „Realitní makléř“ zjistí při realizaci obchodního případu některý ze znaků podle

čl. 4.2-4.4 tohoto „SVZ“, oznámí tuto skutečnost vždy neprodleně se všemi zjištěnými

identifikačními údaji účastníka/ů obchodu a veškerými dalšími okolnostmi případu vedoucímu

pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“.

4.5.3 Pokud „Realitní makléř“ nebo jiný zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“

provádějící kontrolu klienta zjistí, že klient, nebo osoba jednající jménem či za klienta, je na

sankčním seznamu, musí zajistit prostřednictvím vedoucích pracovníků „Realitního

zprostředkovatele“ podání Oznámení podezřelého obchodu (dále též „OPO“) na „FAÚ“.

4.5.4 Ke zjištění, zda se v osobě klienta jedná o sankcionovaný subjekt nebo předmětem obchodu

je sankcionované zboží je třeba provést kontrolu v sankčním seznamu ES, jehož konsolidovanou

verzi je možné nalézt prostřednictvím odkazu na www.fau.gov. V případě nalezení shody je třeba

v přímo použitelném předpise ES, jímž se sankce stanovují, zjistit jaká konkrétní omezení či

zákazy se vůči danému subjektu uplatní.

4.6 Povinnost neuskutečnit obchod

4.6.1 „Realitní makléř“ odmítne uskutečnění obchodu nebo uzavření obchodního vztahu v

případě, že je dána identifikační povinnost a klient se odmítne podrobit identifikaci nebo odmítne

doložit plnou moc, neposkytne potřebnou součinnost při kontrole nebo z jiného důvodu nelze

provést identifikaci nebo kontrolou klienta, nebo má-li osoba provádějící identifikaci nebo

kontrolu (zaměstnanec či „Realitní makléř“ „Realitního zprostředkovatele“) pochybnosti o

pravdivosti informací poskytnutých klientem nebo o pravosti předložených dokladů.

4.6.2 „Realitní makléř“ neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou, pokud mu není

znám původ majetku užitého v obchodu. Ve všech těchto případech je „Realitní makléř“

povinen neprodleně informovat vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“.

4.6.3 „Realitní makléř“ neuskuteční obchod s politicky exponovanou osobou bez souhlasu

vedoucího pracovníka „Realitního zprostředkovatele“

5. OZNAMOVACÍ POVINNOST

5.1 Zjistí-li při jednání s klientem „Realitní makléř“ či zaměstnanec cokoliv neobvyklého, co

by mohlo naznačovat podezřelý obchod ve smyslu čl. 4 tohoto „SVZ“, je povinen s tímto

zjištěním ihned seznámit osobu pověřenou zajišťováním styku s „FAÚ“ (tedy vedoucího

Strana 6 (celkem 18)

pracovníka „Realitního zprostředkovatele“). Tato osoba nejprve vyhodnotí všechny okolnosti

obchodu v přísl. souvislostech a následně posoudí, jedná-li se o podezřelý obchod; pokud

ano, učiní, bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5-ti kalendářních dnů od zjištění

obchodu, oznámení „FAÚ“ (Finančnímu analytickému úřadu). Oznámení zašle

prostřednictvím elektronického formuláře pro podání oznámení o podezřelém obchodu, který

je na www.fau.gov.cz/kontakty, nebo aplikací MoneyWeb Lite klient.

5.2 Finanční analytický úřad, PO BOX 675, Jindřišská 14, 111 21 Praha 1. Další možnosti

spojení na Finanční analytický úřad: telefon 257 044 501 nebo 603 587 663 mimo obvyklou

pracovní dobu (pracovní dny: 8,00 hod. - 16,00 hod.), fax: 257 044 502, e-mail: fau@mfcr.cz,

datová schránka: egi8zyh.

5.3 Oznámení podezřelého obchodu nelze podat telefonicky, faxem, nezabezpečeným

elektronickým spojením (běžný e-mail) ani prostřednictvím datové schránky.

5.4 Další možnosti splnění oznamovací povinnosti – oznámení lze podat ústně do protokolu,

a to v místě určeném po předchozí dohodě s „FAÚ“.

5.5 Vyžadují-li to okolnosti případu (zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení), oznámí

zaměstnanec „Realitního zprostředkovatele“ či „Realitní makléř“ (tedy osoba, který v rámci

svých povinností vyplývajících z tohoto „SVZ“ a příslušných právních předpisů ke zjištění

stavu věci došla) za „Realitního zprostředkovatele“ podezřelý obchod na „FAÚ“ neprodleně

po jeho zjištění.

5.6 Oznámením podezřelého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním

zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

6. ODKLAD SPLNĚNÍ PŘÍKAZU

6.1 Zajištění plnění povinnosti odložit splnění příkazu klienta podle § 20 „AML zákona“ se

ukládá osobě uvedené v čl. 7.1 „SVZ“ za součinnosti „Realitního makléře“, odpovědného za

přísl. obchodní případ. Příkaz klienta, týkající se podezřelého obchodu, může „Realitní

zprostředkovatel“ splnit nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení podezřelého

obchodu „FAÚ“, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno

nebo podstatně sníženo zajištění výnosu.

6.2 Osoba uvedené v čl. 7.1 „SVZ“ za součinnosti „Realitního makléře“, odpovědného za

přísl. obchodní případ, zajistí odložení splnění příkazu, a to na dobu 24 hodin od doby, kdy

„FAÚ“ přijal oznámení. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní „Realitní zprostředkovatel“

„FAÚ“ v oznámení podezřelého obchodu.

6.3 „Realitní zprostředkovatel“ splnění příkazu klienta neodloží v případě, kdy odložení není

možné, nebo kdy je „Realitnímu zprostředkovateli“ známo, že by takové odložení mohlo

zmařit nebo jinak ohrozit šetření podezřelého obchodu. O splnění příkazu klienta v takovém

případě „Realitní zprostředkovatel“ ihned informuje „FAÚ“.

6.4 Pokud prověření podezřelého obchodu pro složitost vyžaduje delší lhůtu, „FAÚ“ rozhodne:

a) o prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však o 2

pracovní dny od přijetí oznámení podezřelého obchodu na „FAÚ“,

Strana 7 (celkem 18)

b) o odložení splnění příkazu klienta nebo o zajištění majetku, který má být předmětem

podezřelého obchodu, u povinné osoby, u níž se tento majetek nachází, až na dobu 3 prac. dnů.

6.5 Příkaz lze provést až po uplynutí lhůty 24 hodin, na kterou odložil splnění příkazu

„Realitní zprostředkovatel“ anebo lhůty, na kterou podle § 20 odst. 3 „AML zákona“ rozhodl

odložit splnění příkazu „FAÚ“, pokud „FAÚ“ nesdělí v této lhůtě, že podal trestní oznámení.

6.6. „Realitní zprostředkovatel“ obratem sdělí „FAÚ“ vykonání rozhodnutí „FAÚ“ podle § 20

odst. 3 písm. b) „AML zákona“ o odložení splnění příkazu nebo o zajištění majetku, který má

být předmětem podezřelého obchodu a potvrdí čas, od něhož se počítá běh lhůty podle § 20

odst. 3 písm. b) „AML zákona“. „Realitní zprostředkovatel“ dále průběžně podává „FAÚ“

informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku uvedeného v rozhodnutí.

6.7 Podá-li „FAÚ“ ve lhůtě stanovené výše orgánu činnému v trestním řízení, provede (případně

svolí) vedoucí ekonomického úseku „Realitní zprostředkovatele“ příkaz klienta po uplynutí 3

kalendářních dnů ode dne podání trestního oznámení, pokud orgán činný v trestním řízení do

konce této lhůty nerozhodne o odnětí nebo zajištění předmětu podezřelého obchodu. O podání

trestního oznámení informuje „FAÚ“ kontaktní osobu „Realitního zprostředkovatele“ před

uplynutím lhůty, na níž bylo splnění příkazu odloženo. Pokud „FAÚ“ v této lhůtě nesdělí „Realitní

zprostředkovateli“, že podal trestní oznámení, „Realitní zprostředkovatel“ příkaz klienta

prostřednictvím příslušného odpovědného pracovníka provede.

7. STANOVENÍ OSOBY URČENÉ K ZAJIŠŤOVÁNÍ PRŮBĚŽNÉHO STYKU S FAÚ

7.1 O určení osoby k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 „AML zákona“ a k zajišťování

průběžného styku s „FAÚ“ informuje „Realitní kancelář“ „FAÚ“ prostřednictvím datové

schránky nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy nastaly v souvislosti s určením kontaktní osoby

změny.

8. POVINNOST MLČENLIVOSTI

8.1 Všem zaměstnancům „Realitního zprostředkovatele“, spolupracujícím „Realitním

makléřům“, stejně tak i dalším třetím osobám, které budou mít informace o podaném

Oznámení podezřelého obchodu, se ukládá zachovávat mlčenlivost o Oznámení

podezřelého obchodu nebo o úkonech učiněných „FAÚ“ ve vztahu ke třetím osobám, včetně

osob, jichž se sdělené informace týkají.

8.2 Povinnost mlčenlivosti nezaniká ani skončením pracovněprávního vztahu, dohody o

spolupráci uzavřené mezi „Realitním zprostředkovatelem“ a „Realitním makléřem“ či plné

moci zmocňující „Realitního makléře“ zastupovat „Realitního zprostředkovatele“; její porušení

je přestupkem, za který lze podle § 43 „AML zákona“ uložit pokutu až do výše 200.000 Kč,

resp. za určitých podmínek až do 1 mil.Kč. Tím není dotčena odpovědnost za škodu, která

tím osobě, jíž se vyzrazení týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo porušil

povinnost mlčenlivosti.

8.3 Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči:

- orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s

legalizací výnosu nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému

trestnému činu,

Strana 8 (celkem 18)

- soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se obchodu nebo nároku

vyplývajícího z „AML zákona“,

- osobám vykonávajícím bankovní dohled,

- orgánu oprávněnému podle zvláštního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k

podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že „FAÚ“ předloží podnět

k odnětí takového oprávnění,

- osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody podle tohoto zákona, jde-li o

následné oznámení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku.

8.4 O uplatnění výjimky povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců „Realitního zprostředkovatele“

nebo spolupracujících „Realitních makléřů“ rozhoduje v daném případě statutární orgán

„Realitního zprostředkovatele“.

9. ARCHIVACE ÚDAJŮ

9.1 Údaje získané při identifikaci a kontrole klienta (tedy zejména identifikační údaje, údaje

týkající se průkazu totožnosti, originál nebo úředně ověřená kopie plné moci v případě

zastupování na základě plné moci, údaje o tom, kdo a kdy provedl u „Realitního

zprostředkovatele“ první identifikaci klienta) budou uschovány po dobu 10-ti let od ukončení

obchodu a budou uloženy ve spise zakázky. Dále pak budou po stejnou dobu uchovány

údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace, tj. zejména smlouvy a

doklady o platbách.

9.2 Archivaci zajistí „Realitní makléř“ nebo pracovník „Realitního zprostředkovatele“, který

prováděl identifikaci či kontrolu klienta, postoupením příslušných dokumentů či složek

vedoucímu pracovníkovi „Realitního zprostředkovatele“, který je za archivaci odpovědný.

10. VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM A STANOVENÍ PŘÍSLUŠNÉ OSOBY

10.1 V souladu s ustanovením § 21 odst. 6 písm b) AML zákona je součástí tohoto systému

vnitřních zásad tzv. vnitřní oznamovací systém podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) zákona

č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který tvoří přílohu č. 4 tohoto systému vnitřních

zásad, jenž umožňuje oznamovatelům na základě ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o

ochraně oznamovatelů podat oznámení, resp. informace o možném protiprávním jednání dle

ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů.

11. DALŠÍ POVINNOSTI

11.1 Údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost nebo ohledně nichž „FAÚ“

provádí šetření, sdělují na požádání ve stanovené lhůtě „FAÚ“ vedoucí pracovník „Realitní ho

zprostředkovatele“ , který také předkládá potřebné informace o těchto obchodech, nebo k nim

umožní přístup pověřeným zaměstnancům „FAÚ“ při prověřování oznámení a poskytnou

informace o osobách, které se jakýmkoli způsobem účastnily takových obchodů.

11.2 Vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“ je povinen provést školení

zaměstnanců a spolupracujících „Realitních makléřů“ (stejně tak i třetích osob, které se

Strana 9 (celkem 18)

mohou s podezřelým obchodem setkat před zařazením na jejich pracovní místa), z této

směrnice („SVZ“) a z „AML zákona“, a to nejméně 1x za 12 měsíců.

11.3 Vedoucí pracovník „Realitního zprostředkovatele“ je povinen evidovat a uchovat obsah

školení, účast na těchto školeních (prezenční listinu podepsanou účastníky proškolení); tuto

evidenci uchovávat po dobu 5 let. Obsah školení musí být vedoucím pracovníkem

„Realitního zprostředkovatele“ aktualizován a doplňován.

11.4. Za provádění kontroly dodržování povinností dle „AML zákona“ je odpovědný vedoucí

pracovník „Realitního zprostředkovatele“.

11.5 Tento Systém vnitřních zásad byl schválen statutárním orgánem „Realitního

zprostředkovatele“.

11. PŘÍLOHY

Příloha č. 1 - Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí legalizace výnosů z trestné činnosti

Příloha č. 2 - Seznam rizikových teritorií z hlediska nebezpečí financování terorismu

Příloha č. 3 - Oznámení podezřelého obchodu

Příloha č. 4 - Vnitřní oznamovací systém dle zákona o ochraně oznamovatelů

Velké Meziříčí, 05.02.2025

Ivana Dočkalová, Reality Vysočina

Velké Meziříčí

Příloha č. 1 Systému vnitřních zásad:

ZÁKLADNÍ SEZNAM RIZIKOVÝCH TERITORIÍ

Z HLEDISKA NEBEZPEČÍ LEGALIZACE VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI

Stát

Mezinárodní

kód

Andorra ANDORRA AD

Anguilla ANGUILLA AI

Antigua a Barbuda ANTIGUA AND BARBUDA AG

Aruba ARUBA AW

Bahamské společenství BAHAMAS BS

Belize BELIZE BZ

Bolívie BOLIVIA BOL

Britské Panenské ostrovy VIRGIN ISLANDS, BRITISH VG

Cookovy ostrovy COOK ISLANDS CK

Dominikánská republika DOMINICAN REPUBLIC DOM

Strana 10 (celkem 18)

Ekvádor ECUADOR EC

Gruzie GEORGIA GE

Haiti HAITI RH

Kajmanské ostrovy (brit.) CAYMAN ISLANDS KY

Kolumbie COLUMBIA CO

Kostarika COSTA RICA CR

Kyperská republika CYPRUS CY

Lichtenštejnské knížectví LIECHTENSTEIN LI

Marshallské ostrovy MARSHALL ISLANDS MH

Mauricijská republika MAURITIUS MU

Monacké knížectví MONACO MC

Myanmar (dříve Barma) MYANMAR (dříve BARMA) MM

Nauruská republika NAURU NR

Nigérie NIGERIA RN

Niue NIUE NU

Nizozemské Antily NETHERLANDS ANTILLES AN

Ostrovy Turks a Caicos (brit.) TURKS AND CAICOS ISLAND TC

Panamská republika PANAMA PA

Peru PERU PE

Ruská federace RUSSIAN FEDERATION RU

Samoa SAMOA WS

Seychelská republika SEYCHELLES SC

Svatá Lucie SAINT LUCIA SL

Svatý Kryštof a Nevis SAINT KITTS AND NEVIS KN

Svatý Vincenc a Grenadiny SAINT VINCENT AND THE GRENADINES VC

Ukrajina UKRAINE UA

Vanuatská republika VANUATU VU

Venezuela VENEZUELA YV

Vietnamská socialistická republika VIETNAM VN

Zimbabwe ZIMBABWE ZW

Příloha č. 2 Systému vnitřních zásad:

ZÁKLADNÍ SEZNAM RIZIKOVÝCH TERITORIÍ

Z HLEDISKA NEBEZPEČÍ FINANCOVÁNÍ TERORISMU

Stát

Mezinárodní

kód

Afghánistán AFGHANISTAN AF

Albánská republika ALBANIA AL

Alžírská lidová demokratická republika ALGERIA DZ

Etiopie ETHIOPIA ET

Filipínská republika PHILIPPINES PH

Indonéská republika INDONESIA ID

Irácká republika IRAQ IQ

Íránská islámská republika IRAN /ISLAMIC EPUBLIC IR

Strana 11 (celkem 18)

Jemenská republika YEMEN YE

Korejská lidově demokratická republika DPRK KP

Kosovo KOSOVO -

Kuba CUBA CU

Kypr (severní část) CYPRUS CY

Libanonská republika LEBANON LB

Libyjská arabská lidová socialistická džamáhírije LIBYAN ARAB AMAHIRIYA LY

Malaysie MALAYSIA MY

Maroko MOROCCO MA

Mauritánská islámská republika MAURITANIA MR

Okupované palestinské území PALESTINIAN TERRITORY PS

Pákistánská islámská republika PAKISTAN PK

Saúdskoarabské království SAUDI ARABIA SA

Somálská demokratická republika SOMALIA SO

Spojené arabské emiráty UNITED ARAB EMIRATES AE

Súdánská republika SUDAN SD

Svatý Tomáš a Princův ostrov SAO TOME AND PRINCIPE ST

Syrská arabská republika SYRIAN ARAB REPUBLIC SY

Tádžikistán TAJIKISTAN TJ

Tuniská republika TUNISIA TN

Turecko TURKEY TR

Turkmenistán TURKMENISTAN TM

Uzbekistán UZBEKISTAN UZ

Strana 12 (celkem 18)

Příloha č. 3 Oznámení podezřelého obchodu:

Předepsaný elektronický formulář Oznámení o podezřelém obchodu je uveřejněn

na stránkách FAÚ www.fau.gov.cz/oznameni-o-podezrelem-obchodu.

Oznámení podezřelého obchodu v režimu „24“ podle zák.č. 253/2008 Sb.

Uplatnění § 15 AML zákona

Číslo jednací oznamovatele

Telefon

Typ povinné osoby

Identifikační údaje toho,

koho se oznámení týká

- typ osoby

- adresa pobytu, sídlo

- doklady

Identifikační údaje osoby,

která jedná jménem toho,

koho se oznámení týká

Podrobnosti k podezřelému

obchodu

- datum zjištění obchodu

- zda byl obchod proveden či odložen

- popis předmětu a podstatných okolností

- další údaje související s podezřelým obchodem

Prioritizační indikátory

Elektronické přílohy

- 13 -

Příloha č. 4 Systému vnitřních zásad:

VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ SYSTÉM

podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně

oznamovatelů

(whistleblowing)

1. Úvod

Společnost ... (dále jen “Realitní zprostředkovatel“) již od svého vzniku dbá na

svoji dobrou pověst, a proto klade důraz na čestné, zákonné, etické a

transparentní jednání jak uvnitř společnosti, tak i vůči klientům, dodavatelům a

jiným třetím osobám zároveň. „Realitní zprostředkovatel“ netoleruje protiprávní

jednání a snaží se vždy činit vše pro to, aby byla možnost protiprávního jednání

ze strany jejích zaměstnanců, spolupracovníků, statutárních orgánů a jiných

osob eliminována.

„Realitní zprostředkovatel“ tak doposud činil zejména prostřednictvím ustanovení

§ 251 zák.č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci

pracovně-právních vztahů, resp. skrze vnitropodnikovou firemní kulturu a

společenskou zodpovědnost.

Nově „Realitní zprostředkovatel“ zavádí tento vnitřní oznamovací systém, který

umožní lépe oznamovat možné protiprávní jednání a chránit oznamovatele před

odvetnými opatřeními (whistleblowing), čímž přispěje k dalšímu formování

firemní kultury ve společnosti a rozvoji profesionálního a etického podnikání v

České republice i zahraničí. Prioritou je vytvoření takového systému a firemního

prostředí, které umožní osobám oznámit podezření na trestný čin, přestupek či

jiné škodlivé jednání bez obav z postihu a s jistotou, že jejich podnět bude řádně

prošetřen a v případě pochybení budou přijata příslušná opatření ke zjednání

nápravy.

2. Podávání a postup posuzování oznámení o možném protiprávním

jednání

A. Jaké jednání lze oznamovat?

A.1 Zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně

oznamovatelů“) upravuje oznámení, které lze oznamovat prostřednictvím

vnitřního oznamovacího systému, resp. podle ustanovení § 2 zákona o ochraně

oznamovatelů.

A.2 Jedná se o možné protiprávní jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby,

pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo

jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v

kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:

a) má znaky trestného činu,

b) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo

c) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

- 14 -

1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb,

finančních produktů a finančních trhů,

2. daně z příjmů právnických osob,

3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování

terorismu,

4. ochrany spotřebitele,

5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,

6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních

komunikacích,

7. ochrany životního prostředí,

8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,

9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,

10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných

zakázek,

11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,

12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí

elektronických komunikací a informačních systémů,

13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo

14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a

státní podpory podle práva Evropské unie.

A.3 V případě, že se nejedná o oznámení jednání mající znaky trestného činu,

musí oznamované jednání porušovat předpisy spadající do oblastí vymezených

výše pod č. 1 až 14.

A.4 Prací nebo jinou obdobnou činností, jak je uvedeno v ustanovení § 2 odst. 3

a 4 zákona o ochraně oznamovatelů, se rozumí:

a) závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,

b) služba,

c) samostatná výdělečná činnost,

d) výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,

e) výkon funkce člena orgánu právnické osoby,

f) plnění úkolu v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím

jménem nebo na její účet,

g) správa svěřeneckého fondu,

h) dobrovolnická činnost,

i) odborná praxe nebo stáž,

j) výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je

poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného

plnění

- 15 -

A.5 Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí i

ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.

B. Jakým způsobem lze oznámení učinit?

B.1 Oznámení lze podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému

„Realitního zprostředkovatele“ (dále jako „příslušná osoba“), Ministerstvu

spravedlnosti ČR nebo uveřejnit za podmínek uvedených v ustanovení § 7 odst.

1 písm. c) zákona o ochraně oznamovatelů.

B.2 Příslušná osoba je osoba, která je určena „Realitním zprostředkovatelem“ k

přijímání a posuzování důvodnosti oznámení o možném protiprávním jednání,

která navrhuje (v případně důvodnosti oznámení) opatření k nápravě nebo

předejití protiprávního stavu.

Příslušnou osobou byl jmenován/a: ..., ... (pozn.: jméno a pracovní zařazení).

Ten při výkonu své činnosti postupuje nestranně a je vázán mlčenlivostí.

B.3 Oznámení je možné podat příslušné osobě, to jest panu/paní ...:

1) Písemně doručením v obálce označené „VNITŘNÍ OZNAMOVACÍ

SYSTÉM“, na které je uvedeno „Neotevírat, důvěrné“ na adresu:

jméno: ...

firma: ...

adresa: ...

2) Elektronicky na e-mailovou adresu: ...

3) Telefonicky na telefon příslušné osoby tel.č.: ..., která se posléze s

oznamovatelem osobně sejde.

C. Jaký je postup při či po doručení oznámení?

C.1 Prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému lze oznámení podat ústně

nebo písemně (viz odst. B.1 až B.3). Požádá-li o to oznamovatel, je příslušná

osoba povinna oznámení přijmout osobně v přiměřené lhůtě, nejdéle však do 14

dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.

C.2 O přijetí oznámení podle odstavce C.1 je příslušná osoba povinna do 7 dnů

ode dne jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele, ledaže

a) oznamovatel výslovně požádal příslušnou osobu, aby ho o přijetí

oznámení nevyrozumívala, nebo

b) je zřejmé, že vyrozuměním o přijetí oznámení by došlo k prozrazení

totožnosti oznamovatele jiné osobě.

C.3 Příslušná osoba je povinna posoudit důvodnost oznámení a písemně

vyrozumět oznamovatele o výsledcích posouzení do 30 dnů ode dne přijetí

oznámení. V případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit

až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení lhůty a důvodech pro její

prodloužení je příslušná osoba povinna oznamovatele písemně vyrozumět před

jejím uplynutím. Odstavec C.2 se použije obdobně.

- 16 -

C.4 Zjistí-li příslušná osoba při posuzování důvodnosti oznámení, že nejde o

oznámení podle tohoto zákona, bez zbytečného odkladu o tom písemně

vyrozumí oznamovatele.

C.5 Je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba povinnému

subjektu navrhne opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. Je-li

oznámení podáno u příslušné osoby povinného subjektu, pro který oznamovatel

nevykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, navrhuje příslušná osoba

nápravná opatření osobě, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou

obdobnou činnost, nevylučuje-li to povaha věci. Nepřijme-li povinný subjekt

opatření navržené příslušnou osobou, přijme k předejití nebo nápravě

protiprávního stavu jiné vhodné opatření; to neplatí, jde-li o opatření navržené

jiné osobě než povinnému subjektu, který tuto příslušnou osobu určil. O přijatém

opatření povinný subjekt neprodleně vyrozumí příslušnou osobu, která o něm

bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele. Odstavec C.2 se

použije obdobně.

C.6 Není-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, příslušná osoba bez

zbytečného odkladu písemně vyrozumí oznamovatele o tom, že na základě

skutečností uvedených v oznámení a z okolností, které jí jsou známy, neshledala

podezření ze spáchání protiprávního jednání, nebo shledala, že oznámení se

zakládá na nepravdivých informacích, a poučí oznamovatele o právu podat

oznámení u orgánu veřejné moci.

C.7 O ústním oznámení se pořídí jeho zvuková nahrávka nebo záznam, který

věrně zachycuje podstatu ústního oznámení. Zvukovou nahrávku ústního

oznámení lze pořídit pouze se souhlasem oznamovatele. Příslušná osoba nebo

pověřený zaměstnanec umožní oznamovateli, aby se k záznamu nebo přepisu

zvukové nahrávky, byl-li pořízen, vyjádřil; vyjádření oznamovatele se k záznamu

nebo přepisu přiloží.

D) Zákaz poskytnutí údajů a evidence a uchovávání oznámení

D.1 Příslušná osoba neposkytne informace, které by mohly zmařit nebo ohrozit

účel podávání oznámení. Tuto povinnost má i třetí osoba, která získá přístup k

oznámením nebo do evidence údajů o přijatých oznámeních v rozporu s § 21

odst. 3 zákona o ochraně oznamovatelů

D.2 Informace o totožnosti oznamovatele je možné poskytnout jen s jejich

písemným souhlasem, ledaže je příslušná osoba povinna tyto informace

poskytnout příslušným orgánům veřejné moci podle jiných právních předpisů.

Poskytují-li příslušná osoba informaci o totožnosti oznamovatele orgánu veřejné

moci je povinna o tom předem oznamovatele vyrozumět společně s důvody, pro

které jsou povinni informaci o totožnosti poskytnout, a umožnit oznamovateli, aby

se k poskytnutí informace vyjádřil.

D.3 Příslušná osoba je povinna v elektronické podobě vést evidenci údajů o

přijatých oznámeních, a to v rozsahu:

a) datum přijetí oznámení,

- 17 -

b) jméno, příjmení, datum narození a kontaktní adresa oznamovatele,

nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele, jsou-li

jim tyto údaje známy,

c) shrnutí obsahu oznámení a identifikace osoby, proti které oznámení

směřovalo, je-li jim její totožnost známa,

d) datum ukončení posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou a

jejich výsledek.

D.4 Příslušná osoba je povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím

vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu

5 let ode dne přijetí oznámení.

D.5 Do evidence podle odstavce D.1, k dokumentům souvisejícím s oznámením

a k oznámením uchovávaným podle odstavce D.2 má přístup v případě

oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému pouze

příslušná osoba.

E) Možnost podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti, resp.

v případě porušení AML zákona Finančnímu analytickému úřadu

Zaměstnanci dle ustanovení § 2 odst. 3 a 4 zákona o ochraně oznamovatelů

mohou podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona o ochraně oznamovatelů podat

oznámení taktéž Ministerstvu spravedlnosti, nicméně při oznamování porušení

zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné

činnosti a financování terorismu (AML zákona) je nutné využít oznamovací

systém Finančního analytického úřadu (FAÚ).

- 18 -

Nakupovat nebo prodávat nemovitost není právě jednoduchá záležitost, a proto se vyplatí obrátit se na naši realitní kancelář. Na trhu jich je dostatek, tudíž vyvstává otázka – jak si vybrat nejlepší? Možná vám pomůže následující desatero, které sestavila Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska.

1. Vyhledávejte služby zavedených realitních kanceláří (RK). Vyhýbejte se jednotlivcům slibujícím fantastické nemovitosti a služby.
   
   
2. Ve vámi vybrané RK se všímejte jednání jejich pracovníků, vybavení kanceláří, celkové atmosféry. Řekne vám to víc než jakákoli reklama
   
   
3. Vyžadujte komplexní informace o způsobu práce kanceláře, kterou jste si vybrali. Většina z nich má své provozní předpisy, které si pečlivě prostudujte
   .
4. Neuzavírejte smlouvu s kanceláří dříve, než vše pečlivě zvážíte. Žádná solidní RK vás nebude nutit k okamžitému rozhodnutí.
   
   
5. Uzavírejte jen takovou smlouvu, ve které se zavazujete akceptovat pouze kupujícího, který splňuje veškeré podmínky prodeje specifikované ve zprostředkovatelské smlouvě.
   
   
6. Dbejte na úplnost zprostředkovatelské smlouvy, vyžadujte přesné znění ve všech jejich ustanoveních, zvláště pak v termínech a provizi. Pokud máte pochybnosti, vyžádejte si před podpisem konzultaci právníka.
   
   
7. V případě sepsání kupní smlouvy trvejte na notáři či advokátovi. Jinými osobami psanou kupní smlouvu odmítněte.
   
   
8. Kupujete-li nemovitost přes RK, vyžádejte si doklad o tom, že může tuto nemovitost nabízet. Ušetříte si čas, peníze a zklamání.
   
   
9. Kupovanou nemovitost si důkladně prohlédněte, máte-li pochybnosti, konzultujte je s odborníkem. Vyžádejte si doklady o nemovitosti, jakož i veškeré dostupné další informace. Teprve po zvážení všech faktů se rozhodujte.
   
   
10. Jednejte seriózně, protože na základě shora uvedených faktů jste si určitě vybrali seriózní kancelář. Pouze ze vzájemné důvěry se může podařit dobrý obchod.